Izolace atiky

Atika představuje základní fasádní prvek, jehož cílem je dosáhnout minimalizace povětrnostních vlivů, které by mohly způsobit její poškození. Primárním účelem atiky je tak ochrana fasády před deštěm, ale také před dalšími faktory, a zároveň zvyšovat architektonickou hodnotu stavby. Atika je v podstatě zvýšení štítové zdi, které je zakončeno oplechováním a může mít velmi dekorativní provedení. Jednotlivé druhy a provedení atiky závisí především na typu střechy, obvykle se jí využívá u střech plochých, kde tvoří výraznější konstrukční prvek, velmi dobře se však uplatňuje také u střech šikmých.

Druhy atiky

Atiky se mezi sebou liší především materiálovým řešením hlavní konstrukce, které prakticky vychází ze základních konstrukčních prvků budovy. Také z tohoto důvodu jsou převážně rozlišovány následující typy atiky:

• zděná – navazuje na střešní konstrukci, je prováděna v menší tloušťce než obvodová zeď a kompletně zaizolována
• betonová – bývá vyrobena z prefabrikovaných prvků rovněž v menší tloušťce než obvodové zdivo a kompletně zaizolována
• ocelová – je tvořena izolovaným ocelovým rámem

Ve výjimečných případech je možné aplikovat vytvořit atiku také z dřevěných prvků, nebývá však častým řešením. Rozdíly mezi jednotlivými druhy atik spočívají nejen v ceně použitého materiálu, ale také v její pracnosti – obecně nejvíce času zabere vybudování zděné atiky.

Prvky a výstavba atiky

Při realizaci atiky se vychází z návrhu, který zahrnuje její architektonický ráz a technologické provedení. Atika by měla navazovat na fasádní konstrukci tak, aby buď vytvářela specifický homogenní vzhled či naopak určitý efekt (prostřednictví předsazení nebo posunutí). U homogenního navázání může být izolace atiky pokračováním izolace obvodového zdiva. Ukončení atiky se provádí oplechováním, jež plní rovněž funkci ochrannou (omezuje zatékání). Velmi důležitým aspektem provedení atiky je její navázaní na konstrukci střešní – mezi konstrukční skladbou atiky a střešní konstrukcí musí být dodržena dilatační spára, které omezí napětí na styku. Tu je ovšem nutné odpovídajícím způsobem ošetřit a odizolovat jak z hlediska tepelných prostupů, tak co se týká vodotěsnosti. Pro tento účel je možné využít těsnící hmoty nebo pásky speciálních vlastností.