Umísťování zařizovacích předmětů na svislé konstrukce dřevostaveb

Dřevostavby jsou ucelený systémy budované s cílem dosáhnout maximální efektivity nejen výstavby, ale celkového řešení složených obvodových i dělicích konstrukcí či střechy, při zachování velmi dobrých tepelně izolačních vlastností. Pokud se rozhodnete pro zbudování vašeho rodinného domku formou dřevostavby, oceníte především jednoduchost a variabilitu aplikovaných materiálů, které lze díky rozměrům a relativně nízké hmotnosti realizovat ve velmi krátkém čase. Tepelně a akusticky izolační vlastnosti, jichž je u běžných zděných staveb dosahováno nejen izolačními dílci, ale také samotnou konstrukcí, jsou u dřevostaveb zajištěny především dodatečnými izolačními deskami. Právě z tohoto důvodu je při zařizování domácnosti v posledních fázích výstavby velmi důležité osazovat vnitřní povrchy svislých konstrukcí zařizovacími předměty s rozmyslem a po důkladném zvážení jejich funkce nejen s ohledem na nosnost zdí a příček.

Způsoby montáže policových dílů a skříněk na svislé konstrukce dřevostaveb

Běžným způsobem montáže zavěšených zařizovacích předmětů v domácnosti je vytváření šroubových spojů. Při nich se buď navrtává samotná konstrukce samořeznými vruty (dovoluje-li to její materiálové řešení, které zajistí, že nedojde k vypáčení spojovacího materiálu), nebo jsou do konstrukce předvrtávány kotvy (hmoždinky) sloužící k omezení momentových sil vyvíjených na spoj. Tento způsob instalace zařizovacích předmětů je velmi výhodný a při správném posouzení nosnosti zdi také spolehlivý, jeho aplikace je však upřednostňována u zděných konstrukcí s potřebnou tloušťkou. Mechanickým spojem lze samozřejmě montovat polici či skříňky také na nosné konstrukce a příčky dřevostaveb, je však nutné dbát na několik zásad, které se týkají především charakteru konstrukce, tzn. zda se jedná o:

• obvodovou konstrukci
• nosnou konstrukci
• příčku

Každá z těchto konstrukcí se vyznačuje jinou materiálovou skladbou, která ovlivňuje její nosnost a funkci.

Navrtávání polic na jednotlivé typy konstrukcí

Pokud se rozhodnete umístit ve vaší dřevostavbě polici na kteroukoliv zeď mechanickým spojem (navrtáním), je potřeba znát její přesnou skladbu. U obvodových zdí, které jsou poměrně tenké, představuje hlavní problém umístění parozábrany, jejíž provrtání by mohlo vést k závažným problémům s pronikáním vlhkosti do obvodové konstrukce, kde by se mohly začít usazovat mikroorganismy či plísně. U vnitřních nosných konstrukcí je tento problém spojen především s navrtáváním zdí technických nebo sanitárních místností, kde se můžete trefit nejen do rozvodu, ale také do systémových vrstev, které rovněž brání pronikání vlhkosti do dřevěné konstrukce, která je senzitivní jednak na působení mikroorganismů, ale také reaguje objemovými změnami. Samotné příčky, které jsou obvykle realizovány ze sádrokartonových desek zase nemusí mít dostatečnou nosnost pro danou aplikaci, důležitá je také volba správného ukotvení.

Alternativa mechanických spojů

Velmi dobrou alternativou vrtaných spojů jsou spoje lepené. Ty rovněž vyžadují posouzení nosnosti svislé konstrukce, eliminují však rizika vznikající narušením celistvosti skladby stěn. V současné době je možné pořídit řadu různých vysokopevnostních lepidel, jimiž je možné provést montáž i těžších policových dílců s vysokou životností a jednoduchou aplikací.