Koupelny a sanitární zařízení

Koupelny a sanitární zařízení u dřevostaveb

Koupelna a toaleta jsou velmi důležitými místnostmi, bez nichž se žádný rodinný domek neobejde. Jedná se navíc o zcela specifické prostory s typickými charakteristikami zahrnujícími především typ a provedení zařizovacích předmětů, které nelze na rozdíl od jiných místností do prostoru umisťovat libovolně, a pak zvýšená vlhkost, jež může být pro zbudované nosné dřevěné konstrukce důležitým degradačním faktorem. Právě z těchto důvodů je nutné navrhovat sanitární místnosti v dřevostavbách pečlivě, a to nejen s ohledem na normativní požadavky, ale také na vlastní dispozici objektu.

Na co dbát při návrhu a realizaci koupelny v dřevostavbě

Při navrhování koupelny či sanitárního zařízení je nutné primárně dbát na dva základní parametry, a to:

• rozmístění zařizovacích předmětů, které jsou pevně (konstrukčně) spojené se stavbou a hlavně, které vyžadují specifikovaný přívod pitné či užitkové vody, resp. odvod vody odpadní
• odpovídající provedení utěsnění či ošetření povrchových úprav zabraňující pronikání vlhkosti do nosných konstrukcí

Výběr a rozmístění zařizovacích předmětů v koupelnách

Zařízení koupelny nebo toalety závisí především na tom, zda plánujete tyto místnosti spojit do jedné větší nebo je budete budovat samostatně. Pokud je toaleta navrhována jako samostatná místnost, obvykle bývá její umístění v dispozici domu i rozměrové řešení normativně podchycené a poskytuje dostatečný prostor včetně odsazení od stěn a vyspádování odpadního odvodu. S většími problémy se ovšem můžeme setkat při kombinované sanitární místnosti, která pojímá nejen koupelnové vybavení, ale také toaletu, případně provozní technologie, je potřeba je rozmisťovat tak, aby byly dodrženy stejné normativní požadavky a současně zajištěn co nejkratší odtok odpadní vody s potřebným sklonem z celé sanity.

Povrchová úprava konstrukcí

Vlastní provedení povrchových úprav konstrukcí koupelny a sanity vyžaduje zajištění správné regulace vlhkosti. Z tohoto důvodu je potřeba primárně ochránit nejen svislé a vodorovné konstrukce – kritické je také správné utěsnění výplní otvorů (zvláště jsou-li použita dřevěná okna), a pak výběr obkladových systémů. Typické řešení koupelny zahrnuje dostatečné odizolování spodní stavby tepelnou izolací a hydroizolací, a následné provedení vysoce voděodolného povrchu (ideálně z dlažby). Obdobně pak svislé konstrukce bývají opatřeny tepelnou izolací a pak jsou na ně umístěny dílce s dobrou omyvatelností a odolností vůči vlhkosti. Není výjimkou v dřevostavbách aplikovat také dřevěné obklady, ty se již však vyznačují velmi náročnou pravidelnou údržbou.

Ochrana konstrukcí a instalace dodatečného vybavení

Při realizaci dlažby a obkladů, stejně jako při následném umisťování zařízení je nutné dbát na to, aby byly utěsněny veškeré spáry vhodnými tmelícími produkty. K tomuto účelu se využívají tmely se speciální membránou nebo vysoce hydrofobní, které jsou přímo určené pro místnosti se zvýšenou vlhkostí či sanitární místnosti v dřevostavbách. Speciální tmely se pak aplikují na spáry oken, styčné plochy zařizovacích předmětů a konstrukcí, či provedené obkladových a dlažebních spár. Dodatečné vybavení, jako jsou police či zrcadla, které se do místnosti instalují ve dokončovacích fázích, mohou představovat významná rizika zejména vyžadují-li vyvrtání kotevních prvků. Velmi výhodnou alternativou pro jejich instalaci je provedení chemických kotev, tzn. lepení vysoce pevnostními lepidly s požadovanou nosností.